Dívka v sedle 11.část
Dívka v sedle 11.část - Start of school
Jak jsem se ráno vzbudila ihned jsem se šla podívat na kalendář a co nevidím, 1.žáří. Byla jsem z toho úplně vedle a pak ze mě vypadla věta "To není možné, ještě včera byl začátek prázdnin -_-" pak jsme šla k bráchovi do pokoje a zeptala se ho "Kolikátého je?" brácha se zasmál a řekl "1.9." já jsem otevřela pusu a on ještě dodal "Já vím co chceš říct ale ber to pozitivně.. Na škole budu ještě s tebou tento rok, těšíš se co?" pousmála jsem se a on věděl že jsem ráda. Jediné co mě teď trápilo byla smrt mého psa a nového jsme zatím neplánovali. Psi byli jedinými stvořeními co mi dělali radost a kdo mi ji bude dělat teď? A v tu chvíly jsem si vzpomněla na Tornáda.. *Jak se asi má?* řekla jsem si v duchu.. Poté jsem se rozhodla že ho půjdu navštívit a tak jsem zavřela oči a když jsem je otevřela uviděla jsem Tornáda.. chtěla jsem se k němu rozeběhnout ale on mě zastavil "Ani se nehni!" nechápala jsem proč ale poslechla jsem ho.. Pak Tornádo svolal blesky a zasáhl šakaly co se dostaly přes ochnou zónu.. Když mě Tornádo pozdravil zeptala jsem se ho "Co se to děje? Co tu pohledávájí nepřátelé?" Tornádo mi na to se smutkem v očích odpověděl "Víš, je to pár měsíců co umřela moje sestra a tak už nejsme pod ochranou pokud se tedy nenajde nový čaroděj co by ji vytvořil.." "No a tady nikdo není?" řekla jsem.. "Boužel ne, všechny čaroděje vyhubili před lety posledním žijícím byla moje sestra ale jak víš už ani ta tu není.." a já na to "A jsi si jistý že jsou všichni čarodějové vyhubeni? Tenkrát když jsem k vám prve přišla viděla jsem nějakého černého s krvavou jizvou na oku.. A byl to čaroděj" přemýšlel a pak povídal "Á, ty si potkala Démona.. je to čaroděj to máš pravdu ale nepřidal se na žádnou cestu a myslím že by ho nebylo moudré přemlouvat a tu jizvu mu udělaly šakaly.. za to že se něchtěl přidat na cestu zla.. Víš, on je to velmi mocný čaroději.." chvíly jsem mlčela a pak jsem rozhodně řekla "Torny, myslím že ti stále něco dlužím a tak Démona najdu a přesvědčím ho aby se přidal k dobru.."
Když Tornádo pochopil že je to marné řekl že si mám nasednout že mě zaveze k jeho úkrytu a k tomu ještě dodal "Bello, nic si od toho neslybuj!" Chápala jsem to že mě nechce vystavovat nebezpečí ale já mu prostě chci pomoct a ochránit jeho Zemi. Po několika hodinách jsme dojeli k jeho úkrytu.. byla to tajemná jeskyně upostřed temného lesa.. neměla jsem strach ale.. Rozhodla jsem se že vejdu do jeskyně a Tornádo mě zastavil a řekl "Bello.. Buť opatrná a když na tebe za útočí řekni mu toto *Kdo nemá srdce? A nejčastěji dělá krvavou ránu přes oko? Jsou to naši pokrevní bratři.. zrádci.. ŠAKAL!* Poděkovala jsem mu a vydala jsem se do jeskyně.. byla temná.. A po chvíli si někdo odfrknul "Kdo to je?" a já na to "Kdo nemá srdce? A nejčastěji děla krvavou ránu přes oko? Jsou to naši pokrevní bratři.. zrádci.. ŠAKAL!" on si udiveně odfrknul a pověděl "Jak víš mé heslo?" "Nechme to.. Démone.. Dobro potřebuje tvou pomoc.. prosím přidej se k nim nebo zlo pohltí jejich Zemi.." znovu si odfrknul a dodal "Copak nemají vlastního čaroděje?" "Měli ale boužel už umřela.." pak si zase odfrknul a řekl "A co mi dobro může nabídnout? Zlo mě udělalo jizvu.." a já mu na to s úsměvem pověděla " *Krvavá jizva* Dobro ti toho může hodně nabídnout.. Například ti kouzelná řeka vylečí tvé nemocné oko a ty zase uvidíš.." po chvíli trapného ticha si odfrknul a pověděl "Dobrá tedy, přidám se k vám.. Půjdeme?" přikívla jsem a odešli jsme z jeskyně kde na nás už čekal nadočkavý Tornádo..
Jak Tornádo spatřil Démona veřeřil svým vlastním očím.. uklonil se a řekl: "Děkujeme Ti, že nám pomůžeš v bitvě.." Démon se snažil o úsměv ale nedařilo se mu a řekl "To poděkuj tady té malé slečně.. nebýt jí tak bych váhal.." Tornádo byl na mě pyšný a já byla ráda že jsem mohla pomoci. nakonec dodal "Ale co se tu zakecáváme? musíme si přece pospíšit!" přikívli jsme a já jen tak ze zvědavosti řekla "Démone? myslíš že by bylo možné abych se na tobě svezla?" Tornádo nahodil takový bojácný pohled ale já ho uklidnila svým úsměvem.. po chvíli odpověděl "Pokud nemáš strach tak naskoč!" zase se pokusil o úsměv ale stále se nedařilo. Bez váhání jsem na Démona vyskočila a on běžel s větrem o závod a Tornádo byl hned za námi. Za pár hodin jsme konečně byli v BloomEvery a co nevidíme.. zlo už nadobro proniklo k nám.. když jsme se zastavili podívali se na nás a jediné co stihli říct bylo "Orké za" Tornádo a já jsme nechápali co po nás chtějí a tak jsme se podívali na Démona díval se upřeně před sebe a řekl "RYCHLÁ SMRT" zděsili jsme se ale Démon byl nebojácný kůň a řekl "Bello.. vidíš tam ten meč? Vem si ho! Je to meč našich dávný "lidských" předků co nám ho tu ponechali na ochranu! Vem si ho a vyskoč na mě a pozvedni ho!" bez váhání jsem meč vzala, elegantně vyskočila na Démona pozvedla jsem meč a zvolala "Svit dobra Vás zničí" bylo na nich vidět že dostali strach ale i přes to zautočili.. nebyla jsem zrovna ten typ co by někoho chtěl zabít ale odhodlaně jsem švihala na všechny co se k nám chtěli přiblížit.. samozřejmně jen na ty co patří k zlu..
Bylo po bitvě.. všude bylo ticho a klid.. ptáte se kdo vyhrál? DOBRO.. po pár minutách jsem uslyšela známí hlas co volal "Bello" pohlédla jsem k neby a spatřila jsem En "Ahoj Bello, jak vidím dostal se k tobě meč předků.. to jsem moc ráda.. dobře ho opatruj.. tento meč je nejsilnější ze všech kdy existovali nesmíš ho nikdy nika odložit! Rozumíš?" přikívla jsem s úsměvem na tváři. Po chvíli ke mně přistoupil Démon vzhlédl k nebi o povídal "Ahoj En" En stuhla a jen se usmála dodala jsem "En, neboj.. toto je Démon.. přidal se na naši stranu a nahradil tvoji pozici" En na to "To je ten obávaný kůň? Pardom, nechci tě urazit! jsem jen moc moc ráda že si se ujal mé pozice" řekla s úsměvem.. a co Démon? také se na ni usmál. Poprvé za tu dobu do ho znám se usmál a jeho úsměv byl vážně nádherný.. Najednou jsem zvolala "Démone! tvá jizva!" nechápavě se na mě podíval "Co je s ní?" a já s úsměvem na to "Už zádná není" Démon se nevěřícně šel podívat do jezera a vážně po jizvě ani stopy a na oko už viděl. Dodala jsem "Nelhala jsem, dobro léčí!" on se usmál a řekl "Nepochyboval jsem o tom.." pak jsem však zesmutněla.. proč? Je na čase vrátit se zpět domů a chystat se do školy.. objala jsem Démona a Tornáda, vydala se k bráně a za chvíli jsme byla doma..
Doma jsem vyprávěla Danovi co je nového a on nemohl věřit vlastním uším.. a řekl že příště tam prostě se mnou jít musí a podívat se na Démona protože ho zatím nikdy neviděl. A co se stalo s Démonem? Nic, stále žije v BloomEvery a je rád že se přidal k DOBRU.. Těším se až je zase uvidím.. teď už je bohužel jít čas do školy tak to jsem teda zvědavá kde budu sedět a jaké nové tváře poznám! :)
KONEC PŘÍBĚHU *Shelly*
dopsáno: 21.6.2014 ve 12:54